Produktivita

Přehodnocení produktivity

V roce 1987 nositel Nobelovy ceny Robert Solow prohlásil: „Počítačový věk je patrný všude kromě statistik produktivity.“ Jeho výrok je stále pravdivý i po 30 letech a velmi trefně popisuje zejména posledních 20 let.

Podle OECD vykázaly Spojené státy v letech 1990 až 1995 průměrný meziroční nárůst produktivity práce o 1,24 %, zatímco v letech 2010 až 2015 se toto číslo snížilo na pouhých 0,31 %. V Japonsku se během stejného období tento průměr snížil z 2,27 % na 0,93 %. A dokonce i nejvýkonnější zemi, Austrálii, se podařilo dosáhnout růstu o pouhých 0,06 %.

Výzkumní pracovníci ze Severozápadní univerzity tvrdí, že tento pokles produktivity odráží stagnaci technologií v dnešním světě. Zlepšení nedávné doby, jako je například zasílání rychlých zpráv nebo videohry, nemají stejně efektivní přínos jako kdysi elektřina nebo proudové motory – alespoň co se týče zvýšení produktivity v širším měřítku.

Předpokládá se však, že ke zvýšení produktivity povedou nově vznikající technologie. Společnost Accenture předpokládá, že umělá inteligence (od samořízených vozů až po chatboty využívané v oblasti zákaznických služeb) do roku 2035 zdvojnásobí ve 12 vyspělých ekonomikách svou roční míru ekonomického růstu. Předpokládá se, že díky radikální restrukturalizaci pracovišť a umožnění lepšího využití času zaměstnanců povede tato technologie ke zvýšení produktivity až o 40 %. Tato efektivita však nebude pozorována automaticky.

Podle stanfordského ekonomického historika Paula A. Davida nové inovace téměř vždy způsobují snížení produktivity. Když byly parní stroje v továrnách nahrazeny elektromotory, celé systémy a procesy se potýkaly s narušeními, kvůli kterým musely být od základů reorganizovány. Došlo také k poklesu produktivity, ale ne na dlouho. Zkrátka to nějakou dobu trvá, než se u nových technologií projeví zvýšení produktivity.

Organizační produktivita versus individuální produktivita

Produktivita na organizační úrovni se liší od souhrnu výstupů jednotlivých členů týmu. Když zaměstnanec odvádí velmi dobře svou práci, je z hlediska základního managementu považován za vysoce produktivního. Avšak na organizační úrovni může mít tentýž zaměstnanec zanedbatelnou nebo dokonce zápornou produktivitu – jeho samotný výkon je dobrý, ale unikají mu širší souvislosti.

Zásadní význam má přitom organizační sebeuvědomění. Společnosti, které využívají organizační i individuální produktivitu, mohou dosáhnout celkově lepších výsledků a mohou také získat výhody oproti svým konkurentům. K úspěšnému postupu mohou lídrům pomoci tři jednoduché strategie.

Zaprvé mohou povzbudit zaměstnance, aby vzájemně spolupracovali a hovořili o své práci. Jednotliví pracovníci mohou podávat ve svých rolích velmi dobrý výkon, ale pokud členové týmu nebo celé týmy táhnou různými směry, výsledkem bude celková neefektivita. Tomu lze zabránit podpořením spolupráce v rámci organizace, v rámci kterého je potřeba naplánovat pravidelné schůzky vedení se členy týmu za účelem získání zpětného hlášení.

Zadruhé je potřeba vynaložit prostředky na to, abyste ze svých zaměstnanců dostali maximum. Zatímco jsou někteří zaměstnanci produktivnější, když pracují samostatně, jiní si spíše vedou lépe v týmech. Někdy je vhodné zadat úkol jednomu pracovníkovi, který jej zvládne udělat nejlépe. Jindy je cílem dosažení produktivity na organizační úrovni. V tomto druhém případě je potřeba pečlivě zvážit přidělení úkolů pracovníkům, kteří s největší pravděpodobností dosáhnou požadovaného druhu produktivity.

A konečně zatřetí, odříznutí od vedení znesnadňuje týmům pochopení celkové vize, k jejímuž dosažení mají při své práci směřovat. Proto musí být vedení společnosti propojeno se zaměstnanci na všech úrovních, aby členům týmu pomohlo uvědomit si více než jen jejich vlastní úkoly.

Během posledních tří desetiletí se hlavní výzvou pro globální podnikatelskou komunitu stala stagnující produktivita. Další tři desetiletí budou ve znamení rychlých inovací a narušení: pracovníci mohou očekávat velké změny od dronových doručovacích systémů až po super rychlou přepravu mezi městy. Jakmile se tyto změny ustálí, je potřeba k zajištění rozkvětu vaší organizace pochopit produktivitu na širší úrovni.