„Jsme hyperpřipojení, avšak přesto izolovaní, což má vážný dopad na naši produktivitu,“ říká síťová guru Julia Hobsbawm.
Žijeme ve věku přetížení. Zatímco tlak na udržení konkurenceschopnosti a připojení je větší než kdy jindy, celosvětová produktivita klesá a dále ekonomy ohromuje tím, jakou rychlostí se tak děje(1).
To by však nemělo být až tak překvapující. Výzkum ukazuje, že přetížení spíše zpomaluje produktivitu, než aby ji zvyšovalo(2). Existuje jednoznačná korelace mezi pomalým růstem, produktivitou a ochotou ředitelů společností věnovat pozornost tělesné a duševní pohodě a jiným „odpovědím“. Údaje svědčící o pozitivním vlivu spokojených, motivovaných pracovníků na produktivitu jsou velmi přesvědčivé.
Řešení klesající produktivity, podle mého názoru, spočívá v upevnění „sociálního zdraví“ – musíme vědět, ke komu a k čemu se máme připojit a kdy. Pokud dobré tělesné a duševní zdraví závisí na výživě, cvičení a spánku, sociální zdraví staví znalosti, sítě a čas do centra toho, co jednotlivci a organizace potřebují k úspěšnému fungování.
Včely jsou v mnoha ohledech vzorem sociálního zdraví. Organizují se společensky i průmyslově jedním z nejúčinnějších způsobů na Zemi. A práce jim jde od ruky. Ponaučení je jasné: posilte své sociální zdraví a tím zvýšíte i svou produktivitu.
Jak toho můžeme dosáhnout?
1. Diář jako základ
Diář a harmonogram mají v našem osobním a pracovním životě zcela zásadní roli. Jednu věc udělejte bez dalšího odkladu: podívejte se na aktivity ve svém diáři, uvědomte si, co pro vás znamenají, a vyberte souslednost, která vám nejvíce vyhovuje. Na začátku nebo na konci dne věnujte hodinu své schránce s doručenou poštou. Nebo to udělejte pouze jednou za dva či tři dny a mezitím jen přemýšlejte (ano!). To vše vám pomůže zbavit se nadměrných závazků, které vedou pouze k vašemu přetížení, nadměrnému tlaku a zablokování.
2. Odpojení
Možná budete potřebovat mentální ekvivalent rychlosti, vyladění spíše než
vyhoření. Organizace, které zůstávají permanentně připojené, svítí, stále bzučí,
jako jsou nemocnice a vládní úřady, často čelí periodickým záchvatům
katastrofického odpojení. Lidé nejsou osobní počítače – musíme se pravidelně
vypínat. Pro naše přežití a prosperování je nezbytné věnovat šestinu týdne
sobě, naší rodině, naší komunitě, bez jakékoliv pomoci, výhod či doprovodu
technologií.
3. Rozmanitost myšlení
Obklopte se lidmi, kteří myslí jinak, znají jiné věci, jsou jiného věku nebo pocházejí z jiného prostředí než vy. To však neznamená, že byste měli v životě vyhledávat konflikty – ba naopak, s hádkami a bojovným přístupem se daleko nedostanete. Vyvarujte se přemíry podobného smýšlení, přemíry skupinového a stádního myšlení.
Snažte se číst řeč těla kolegů v místnosti, abyste zjistili, zda s něčím nesouhlasí nebo mají jiné nápady, a vyzvěte je, aby se o ně podělili. Rozšiřte svou pozornost, abyste zaznamenali nejen mainstreamové myšlenky, ale také ty periferní. Sami se naučte myslet různorodějším způsobem. Pokud najímáte pouze pracovníky s určitou kvalifikací, zkuste se nad tím zamyslet. Vaším cílem je vytvořit různorodou jazzovou skupinu, nikoliv jednotvárný orchestr.
Julia Hobsbawm je autorkou knihy Fully Connected: Surviving and Thriving in an Age of Overload.
4. Navrhněte si ideální pracoviště
Místo a způsob výkonu práce mají zcela zásadní význam. Uvědomte si, jak je pro vás důležité být produktivní, cítit se nepostradatelně a sžít se se svou prací. Pokud pracujete na místě, které nenávidíte, ať už kvůli samotné práci, lokalitě, nebo cestě do práce, pochopte, že to ovlivní váš výkon stejně jako nesprávná strava nebo slabá motivace v posilovně.
Podívejte se na obraz, vzhled a místo svého pracoviště i na to, jak pracujete. Pokud pracujete v opravdu ošklivé budově nebo máte náročné dojíždění, všimněte si, jakým způsobem vás to ovlivňuje, a zkuste přijít s nápady, které by vám mohly pomoci tento dopad zmírnit. Můžete si třeba stáhnout nějakou příjemnou hudbu a poslouchat ji během cesty nebo si můžete číst knihu Čtyřhodinový pracovní týden od Tima Ferrisse a ujistit se, že pracujete produktivně a flexibilně – ku spokojenosti vašich kolegů i šéfů.
5. Šestice společenských vazeb
V politice je kabinet tvořen lidmi a hráči, jimiž se obklopujete – lidmi, které můžete požádat o radu, kteří jsou vašimi přáteli, předávají vám své odborné znalosti a jsou vašimi mentory. Akademická odbornice na vytváření sítí kontaktů Zella King takovouto skupinu lidí označuje jako „osobní dozorčí radu“. Výstižnější označení by možná bylo „šestice společenských vazeb“ – tedy šest skupin lidí, o kterých víte, že na sebe určitým způsobem působíte. Patří sem přátelé, rodina, kolegové, kamarádi z práce, lidé, s nimiž nejste momentálně v kontaktu, a lidé, které byste chtěli poznat lépe.
Pracujte na vytváření, rozvíjení a udržování této šestice společenských vazeb. Zavolejte někomu, s kým jste již nějakou dobu nemluvili. Zajděte si spolu na kávu, ať si můžete popovídat o všech novinkách. Neusínejte na vavřínech a rozvíjejte aktivně své vztahy. Nenechte je uvadat na elektronické síti, kde se veškerá interakce odehrává pouze jako ťukání na klávesnici.
6. Plán získávání znalostí
Počítáme kalorie a bedlivě sledujeme, zda za den sníme pět porcí ovoce a zeleniny – proč si tedy neurčit podobné cíle i pro naše znalosti? Řešením je vytvoření plánu získávání znalostí. Namísto toho, abyste se snažili pobrat všechny novinky, které vás mohou kdykoliv zasypat, rozdělte si informace do šesti základních skupin, které vám umožní kontrolovanější a rovnoměrnější příjem informací.
Váš plán by měl zahrnovat informace ze všech následujících oblastí: zprávy a názory – obecné povědomí o tom, co se děje ve světě; vaše odborné zaměření – hlubší poznatky z vašeho konkrétního oboru; duch doby – o čem lidé mluví; televize, rádio a podcasty – umožňující vám vstřebávat informace jiným způsobem; dlouhé a krátké články, od časopisu The New Yorker až po BuzzFeed – různé střípky, které se vám honí hlavou; a živé události, osobně získané informace – to, co vidíte naživo a sdílíte.
Díky této různorodé směsi informací vám váš plán získávání znalostí, který bude jakýmsi pokusem o uspořádání toho, co bývalý americký ministr zahraničí Donald Rumsfeld nazýval „známým neznámem“, alespoň částečně usnadní život v dnešním věku přetížení. Budete trochu více připojeni. A možná – s trochou štěstí – i plně připojeni.
Julia Hobsbawm je čestnou hostující profesorkou sociálního zdraví na londýnské univerzitě Cass Business School a autorkou knihy Fully Connected: Surviving and Thriving in an Age of Overload, která se dostala do užšího výběru knih nominovaných na ocenění CMI Business Book of the Year. Je také externí redaktorkou mediální společnosti Thrive Global založené Ariannou Huffington. Více se dozvíte na stránkách juliahobsbawm.com.
Zdroje:
(1) https://www.economist.com/buttonwoods-notebook/2017/01/11/the-curious-case-of-missing-global-productivity-growth
(2) https://www.mckinsey.com/business-functions/organization/our-insights/recovering-from-information-overload
