Moderní mysl je snadno rozptýlitelná, což znamená, že naše paměťové dovednosti byly zcela odsunuty do pozadí. Matthew Jenkin představuje způsoby, jak mohou lidé změnit své vzory učení tak, aby zlepšili svou produktivitu.
Na jaře roku 2006 byl Joshua Foer korunován americkým mistrem paměti a nastavil nový rekord ve hře zvané „Speed Cards“ tím, že si za minutu a 40 sekund zapamatoval pořadí 52 karet v zamíchaném balíčku. Tento úžasný výkon však nebyl výsledkem jeho geniální paměti. Za vším stál roční trénink starodávné techniky memorování nazývané LOCI neboli metoda „paměťového paláce“.
Tato mnemotechnická metoda používaná Řeky a Římany k zapamatování dlouhých, složitých projevů, je založena na kombinaci vizualizací s využitím prostorové paměti – známých informací o okolním prostředí. Tato technika navíc není vhodná pouze pro soutěžící v paměťových hrách. Může pomoci zlepšit paměť každému z nás. Studie z roku 2017(1) zjistila, že nováčci mohou dosáhnout podobných výkonů již po pouhých šesti týdnech tréninku.
Význam učení
Možnosti využití učení na pracovišti jsou více než zřejmé, od přednášení prezentací dokonalých do posledního detailu až po trénování nových dovedností. Tak proč tuto či další účinné metody již dávno nevyužíváme k efektivnějšímu učení? A proč je potřeba hledat nové způsoby učení, abychom zvýšili svou produktivitu při práci?
Protože podle odborníků jsou naše současné přístupy k učení v zásadě chybné. Například teorie „učebních stylů“(2), která je tolik oblíbená u učitelů (vychází z myšlenky, že někteří žáci se lépe učí vizuálními podněty a jiní sluchovými), byla nedávno vyvrácena vědci, kteří nevěří, že existují důkazy, které by podpořily názor, že úprava výuky na míru může zlepšit učení.
Jak tvrdí Dr. Tomas Chamorro-Premuzic, formální vzdělávání se také snaží připravit lidi na požadavky moderního světa. Tento obchodní psycholog dále vysvětluje, že tradiční lineární přístup k předávání znalostí druhým již není vhodný pro moderní, digitálně zběhlé studenty, kteří udrží pozornost po kratší dobu(3).
„Musíme se více zaměřit na zkušenostní formu učení,“ říká. „Pokud se podíváte na úspěšnost projektů, jako je TED, který kombinuje vzdělání a zábavu, [prezentace] fungují, protože jsou kratší, stručnější, ale přitom je při nich věnována velká pozornost zdůraznění klíčových bodů, vyprávění příběhu a sdílení zážitků, které si účastníci pravděpodobně do budoucna velmi dobře zapamatují.“
Renezanční typy s všeobecnými dovednostmi
Rychlé tempo, s jakým v dnešním moderním světě dochází k technologickým a společenským změnám, s sebou přináší i rostoucí poptávku po zaměstnancích, kteří jsou přizpůsobiví a jsou ochotni se učit novým věcem, na úkor specialistů disponujících odbornými znalostmi. Například společnosti, jako je Google, tvrdí, že při náboru nových zaměstnanců hledají zejména „renezanční typy s všeobecnými dovednostmi“(4).
Naštěstí díky neuroplasticitě (5) – schopnosti fyzické i funkční reorganizace mozku – mohou dospělí zaměřením své pozornosti, odhodláním a tvrdou prací změnit své hluboce zakořeněné vzory učení. Pokud se tedy pracovníci v dnešní moderní době musí naučit, jak udržet tempo, aby nezůstali pozadu, jaké praktické metody mohou využít k překonání podmíněných způsobů učení?
Učení s dokončením školy nekončí
Vliv kultury
Ze všeho nejdříve je potřeba zjistit, jakou roli hraje v našem učení kultura. Zatímco učení nazpaměť je možná nejoblíbenější metodou ve východoasijských zemích, jako je Čína a Jižní Korea, existují důkazy, které naznačují, že to není jediný faktor zajišťující dosažení vysokého hodnocení dětí v mezinárodních testech.
Studie Institutu školství(6) ukázala, že i když jsou děti imigrantů z těchto zemí vzdělávány jinde, v rámci zcela průměrných systémů, dosahují i nadále stejně vysokého hodnocení.
Autor této studie, Dr. John Jerrim, dospěl k závěru, že „postoje a přesvědčení, které východoasijští rodiče podněcují ve svých dětech, významně přispívají k vysoké úrovni jejich akademických výsledků“.
Jaký má tedy v dnešních čím dále oblíbenějších multikulturních kancelářích dopad práce s kolegy z celého světa, jejichž přístup k učení může být radikálně odlišný? Výzkum ukazuje, že různorodější týmy mají své obchodní výhody.
Zpráva institutu McKinsey z roku 2015(7) zkoumající 366 veřejných společností odhalila, že u společností, jejichž vedení se díky své etnické a rasové rozmanitosti pohybuje v horním kvartilu, je o 35 % vyšší pravděpodobnost, že se jejich finanční výnosy vyšplhají nad oborový medián.
Práce s lidmi, kteří jsou úplně jiní než vy, může také vyburcovat váš mozek, aby překonal zastaralé způsoby myšlení a posílil svůj výkon. Ve studii publikované v časopise Journal of Personality and Social Psychology, která vycházela z panelového šetření ve zkušebních porotách, vědci zjistili, že etnicky různorodé týmy se dokážou lépe zaměřit na fakta(8).
V jiné studii, publikované v časopise Economic Geography, pak autoři dospěli k závěru, že společnosti vedené kulturně různorodým týmem jsou více inovativní a je u nich také větší pravděpodobnost vývoje nových produktů než u společností s homogenním vedením(9).
Dr. Chamorro-Premuzic se domnívá, že rozvíjení porozumění chování kolegů z jiných kultur a zemí je talent, který je u dnešní globální pracovní síly velmi vyhledávaný. „Hlavním přínosem je, že jste díky tomu schopni spolupracovat s mnohem větším počtem lidí,“ říká. „Když někoho posíláte na diplomatickou misi nebo nebo jej posíláte rozvíjet své podnikání v zahraničí, chcete, aby tato osoba nejen mluvila jazykem dané země, ale také, aby chápala, čeho si místní lidé cení.“
„To je základní typ učení a je velmi vyhledávaný u lidí tvořících lukrativní kognitivní elitu znalostních pracovníků, kteří ve skutečnosti mají nejen příležitost žít na různých místech, ale chtějí tuto příležitost také využít.“
Imaginativní přístup
Samozřejmě je těžké mluvit o učení, aniž bychom se podívali na samotnou paměť. Metoda LOCI je jen jedním ze způsobů, který pomůže průměrným pracovníkům přeprogramovat jejich mozky, aby zlepšili svou koncentraci a v konečném důsledku také svou produktivitu v práci. Profesor kognitivních a rozhodovacích věd v experimentální psychologii působící na univerzitě UCL Bradley Love tvrdí, že rozložení studia informací má obrovský vliv na jejich uchování.
Tato metoda se na první pohled zdá být neintuitivní, zvláště pro ty z nás, kteří jsou zvyklí biflovat se na zkoušku nebo prezentaci noc předem. Love tvrdí, že ačkoli tato metoda může být efektivní, pokud si potřebujeme vybavit informace v krátkodobém horizontu, je nepravděpodobné, že nám pomůže skutečně si osvojit tyto znalosti a pamatovat si je i po několika měsících či letech.
Velmi důležitý je také kontext(10). Pokud si například připravujete prezentaci, zkuste vytvořit také prostředí, ve kterém budete v daný den přednášet. „Zní to to divně, ale když mám mít na konferenci hodně důležitou řeč, i když si ji nebudu připravovat v dané místnosti, najdu si podobnou místnost, projdu si ji, přejdu k řečnickému pultíku, představím si svou prezentaci a její začátek,“ vysvětluje Love. „Je to realističtější trénink a je pravděpodobné, že si zapamatuji, co mám říkat, protože jsem si ve skutečnosti vytvořil kontext, ve kterém budu přednášet.“
Rozptýlení
Rozptýlení je pro moderní studenty velkou překážkou, dodává Love, a tvrdí, že mnoho lidí podceňuje dopad, který má na jejich produktivitu. „Malá rozptýlení, která trvají 10 minut či 30 sekund, se mohou zdát zcela bezvýznamná, ale pokud se sečtou, zjistíte, že kvůli nim ztratíte 25 % svého dne,“ říká. „Všichni si myslí, jak dokonale zvládají více činností najednou, ale ve skutečnosti to nedokáže nikdo. Pokud lidem něco nevadí, neznamená to automaticky, že to neovlivní jejich výkon. Uvědomte si, co u vás opravdu funguje.“
V článku publikovaném v časopise Harvard Business Review(11) doporučují odborníci ke zlepšení koncentrace tříkrokovou metodu. Paul Hammerness, odborný asistent na Harvardské lékařské fakultě, a Margaret Moore, zakladatelka a generální ředitelka společnosti Wellcoaches Corporation, tvrdí, že tato technika vám pomůže zpomalit vaši roztěkanou mysl. Obecně zahrnuje následující kroky: uvědomění si svých možností, hluboké dýchání, zvážení všech možností, a konečně promyšlený výběr té nejlepší varianty.
Dále bylo prokázáno, že kvalitu učení zvyšuje také spánek(12) a meditace pozornosti(13) tím, že zlepšují koncentraci a paměť. Nezávisle na tom, jakou metodou si zvolíte, pro úspěch je rozhodující především váš záměr. Jděte tedy za svou vášní, protože Dr. Chamorro-Premuzic dodává: „Nejvíce se lidé naučí, když sladí své vlastní hodnoty a zájmy s úkoly, pracovní rolí nebo prací, kterou vykonávají. Tyto dvě věci mohou znít zcela intuitivně a samozřejmě, ale jsou to také hlavní důvody, proč se lidé nenaučí víc – nevědí, v čem jsou dobří a pracují na špatném místě.“
Matthew Jenkin je britský novinář na volné noze a bývalý redaktor Guardian Careers, stránek deníku The Guardian pro uchazeče o zaměstnání a změnu kariéry
Zdroje:
(1) http://dx.doi.org/10.1016/j.neuron.2017.02.003
(2) https://www.theguardian.com/education/2017/mar/12/no-evidence-to-back-idea-of-learning-styles
(3) http://time.com/3858309/attention-spans-goldfish/
(4) http://www.businessinsider.com/this-one-trait-will-help-you-get-hired-by-google-2016-7?IR=T
(5) https://www.huffingtonpost.com/debbie-hampton/the-10-fundamentals-of-re_b_9625926.html
(6) https://www.theguardian.com/world/2014/oct/09/east-asian-school-success-culture-curriculum-teaching
(7) https://www.mckinsey.com/business-functions/organization/our-insights/why-diversity-matters
(8) https://hbr.org/2016/11/why-diverse-teams-are-smarter
(9) https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1111/ecge.12016
(10) http://gocognitive.net/interviews/effect-context-memory
(11) https://hbr.org/2012/01/train-your-brain-to-focus
(12) https://www.theguardian.com/science/2016/aug/23/sleep-resets-brain-connections-crucial-for-memory-and-learning-study-reveals
(13) https://link.springer.com/article/10.1007%2Fs12671-014-0285-3
