Řada matrjošek

Trendy

Disrupce je mrtvá. Ať žije hyperškálovatelnost.

„Člověk nemůže žít pouze disrupcí,“ sděluje Omar Mohout, profesor podnikání na manažerské škole v Antverpách. Místo toho navrhuje pro úspěch na trzích, kde vítěz bere vše, přijetí hyperškálovatelného myšlení.

 

S pojmem disruptivní inovace přišel v roce 1997 profesor Harvardské obchodní školy Clayton Christensen. Na rozdíl od jeho slavného předchůdce, Michaela Portera, který se zajímal o úspěch společností, se Christensen zaměřil naopak na to, proč podniky neuspějí.

Christensen ve svém bestselleru Inovátorovo dilema popisuje, proč se velké společnosti soustředí spíše na pozvolné než převratné (neboli disruptivní) inovace – věří, že usilování o tuto druhou skupinu podkopává krátkodobou ziskovost. Jeho kniha vzdáleně odráží koncept tvůrčí destrukce, který v roce 1942 vytvořil vlivný ekonom Joseph Schumpeter. Christensen tvrdí, že každý podnik musí být disruptivní, nebo se stane obětí disrupce. 

Disruptivní inovace není metodikou úspěchu, ale teorií vysvětlující, jak inovace ovlivňují společnosti a průmysl. Společnosti, které tráví čas uvažováním o tom, jak být disruptivní nebo jak být inovativní, si kladou špatnou otázku.

Místo toho by se měly ptát, zda jsou hyperškálovatelné. Z hlediska výpočetní techniky hyperškálovatelnost označuje schopnost infrastruktury se odpovídajícím způsobem rozšiřovat ruku v ruce s přidáváním zvýšených požadavků do systému. Společnost je hyperškálovatelná, když nabízí hodnotu s téměř nulovými náklady současně milionům zákazníků prostřednictvím neúměrně malého týmu.

Například: Společnost Airbnb má nyní větší hodnotu než některé hotelové řetězce, včetně téměř 100letého Hiltonu. Zatímco Airbnb může se svými 3000 zaměstnanci nabídnout čtyři miliony pokojů, aniž by musela investovat jediný cent do nabízených nemovitostí, Hilton potřebuje na provoz svých 830 tisíc pokojů více než 160 tisíc zaměstnanců.

Jak tedy můžete vytvořit svůj vlastní hyperškálovatelný obchodní model? Existují tři klíčové stavební kameny – tři pravidla hyperškálovatelnosti.

1. Hyperškálovatelný obchodní model je založen na nehmotném majetku

Nemáme na mysli pouze hudbu, knihy, filmy a fotografie, ale také patenty, franšízing, algoritmy a data. V digitálním světě jsou náklady na reprodukci nehmotného majetku prakticky nulové, zatímco kvalita zůstává stoprocentní. Je-li hmotný majetek – atomy místo bitů – nezbytnou součástí obchodního modelu, měl by být pouze užíván a nikoliv vlastněn, jak nám ukazují společnosti Skype, Uber či Airbnb.

Pokud jste globální společností, je na čase, abyste identifikovali nadměrné kapacity, nevyužitá nebo nevyužívaná aktiva a nadbytky ve své organizaci. Uvědomte si, že „hodnotu“ nepřinášejí pouze fyzická aktiva. Jak můžete nejlépe využít své datové sady či know-how?

Tabule s růstovými šipkami

„Hyperškálovatelné společnosti jsou naší budoucností,“ tvrdí Omar Mohout.

 

2. Hyperškálovatelný obchodní model vyžaduje jako páku (informační) technologie.

Ve středověku nebyla hudba škálovatelná. Trubadúr hrával na trzích a na hradech a byl placen za zábavu. Teprve v roce 1877 se díky Thomasu Edisonovi a jeho vynálezu fonografu, coby nosiče zvuku, stala hudba škálovatelnou. Konečně mohla být zaznamenávána, distribuována a vychutnávána i bez přítomnosti hudebníka, čímž došlo k efektivnímu odstranění časových i prostorových omezení.

Technologií, která umožňuje hyperškálovatelnost globálním organizacím je umělá inteligence (AI). Chcete-li využít vaše aktiva na maximum, zaměřte se na prediktivní analýzy, strojové učení a chatboty.

3. Hyperškálovatelný obchodní model využívá internet jako bezplatný distribuční kanál

Snad největší pákou v historii lidstva je vynález kola. Hodnota kol je však úměrná dostupnosti silnic. Před dvaceti lety internet – který lze v podstatě chápat jako technologii pro distribuci a sdílení – položil základ pro nový druh škálovatelnosti.

Internet je k hyperškálovatelné společnosti ve stejném vztahu jako silnice ke kolům – giganticky znásobí jejich hodnotu. Prostřednictvím internetu můžeme oslovit většinu obyvatel ve všech koutech světa. S nulovými náklady. V okamžiku, kdy jsme online, máme také globální dosah. A globální dosah je v dnešním světě se stále lepší šířkou pásma a levnějšími připojenými zařízeními standardem. Digitální obsluha zákazníka na druhé straně planety je pak pro nás stejně snadná jako obsluha zákazníka hned za rohem.

V případě hudby (nehmotného majetku) byla kombinace formátu MP3 (technologie) a bezplatné distribuce přes internet doslova zabijáckou kombinací – stačí se zeptat přežívajících zbytků „starého“ hudebního průmyslu, který byl zničen barbarskými společnostmi založenými na technologiích, jako jsou YouTube, Apple či Spotify. Podobný dopad můžeme zaznamenat také u filmového průmyslu, který ničí technologické společnosti Netflix a Amazon Prime.

Internet a mobilní telefony smazávají vzdálenost mezi moderními společnostmi a jejich zákazníky. Přesto je trh potenciálně ještě větší. Co byste mohli prodávat svým konkurentům? Co byste mohli prodávat zákazníkům svých zákazníků? Přemýšlejte o obchodování s podniky, pokud obchodujete se spotřebiteli, a naopak.

Návrh společnosti zítřka

V tomto novém světě se staré ekonomické principy – jako je vlastnictví majetku – stávají překážkou v růstu a možnost dosažení úspor z rozsahu není dostatečně motivujícím podnětem k budování velkých korporací. Nyní se nacházíme ve fázi, kterou firma Andreessen-Horowitz obchodující s rizikovým kapitálem nazývá „fází zavádění internetu“. Nikdy nebyla lepší doba na budování inovativních digitálních produktů a služeb s minimálními investicemi.

Potenciál kreativity se exponenciálně zvětšil a tempo téměř všeho se nadále zrychluje, čímž dochází k vytváření světa příležitostí. Světa, v němž přístup vítězí nad vlastnictvím.

Jak tedy můžete změnit koncept svého podnikání, abyste se stali hyperškálovatelnou organizací? Společnosti založené na webu, jako jsou Uber, Spotify, Twitter, Netflix, Kickstarter, Eventbrite, Dropbox, Evernote, BlaBlaCar, mají škálovatelnost zakódovanou přímo ve své DNA. Tyto společnosti dokázaly, že nepotřebujete vzácné přírodní zdroje, pokud dokážete být kreativní a inovativní. A nemusíte ani otevírat nákladné továrny či nová drahá sídla – stačí jen otevřít notebook.


 

Omar Mohout je profesorem podnikání na manažerské škole v Antverpách.